Kojení starších dětí - 1. díl

Řada žen si projde s kojením svého miminka během prvního roku těžšími obdobími. Někdy je to opravdu jízda. A když už jste z těch bolavých bradavek, nepřibírání a bojkotů konečně venku, často přichází další výzva a to jsou první narozeniny. 🥳

Někdy jsou totiž první narozeniny vnímány jako obrovský milník i z hlediska toho, jak by mělo být dítě samostatné. Jak už se z kojence stává batole. A mnohými je toto mylně vykládáno ve směru "Tak už bys ho neměla tolik kojit, vždyť už jí." nebo "Po roce už to kojení nepotřebuje, je to už jen závislost.", "Je potřeba, aby se uměla uklidnit už i jinak než u prsa, je velká.", "Když ho neodstavíš teď, tak to bude horší a horší. Stejně ho nakonec budeš muset nechat vyřvat.", "Už jí to nic nedává." nebo "Odstav ho aspoň na noc, ať u nás už taky může spát sám". Slyšeli jste tyhle věty taky?🤷‍♀️

Je to odraz naší společnosti, jak kojení vnímá, odraz vysokých a často nereálných očekávání. Ale není to odraz skutečných potřeb vašeho dítěte a toho, jestli je kojení dětí starších roka "normální" a něčemu prospěšné. Protože dnes víme, že dítě i v tomhle věku kojení stále velmi potřebuje a je prospěšné nejen pro něj, ale i pro matku. A to i když už vesele jí běžné jídlo.🥑

Mateřské mléko je velmi výživné a nenahraditelné i po 1. narozeninách. Není to tak, že by se mateřské mléko zmněnilo ze dne na den v bílou vodu. Jeho složení se stále mění z hodiny na hodinu podle potřeb vašeho dítěte na míru tak, jako tomu bylo dosud. Jen na okraj - některé látky jsou zde zastoupeny ještě ve větší koncentraci, než u malého miminka. Mateřské mléko poskytuje dítěti dokonce i kmenové buňky, které v jiné potravě nenajde. Při každém kojení navíc dochází k tvorbě nových a nových mozkových propojení. 

To, proč se ale batolata chtějí kojit, nesouvisí jen s hladem. Právě teď začínají do popředí vystupovat i ty další důvody. A ty nejsou o nic míň důležité, než zahnání hladu nebo žízně.

Děti kojením řeší problémy, které ještě samy nezvládnou rozklíčovat, pojmenovat (náročná sociální interakce, někdo dítěti něco vezme, lekne se, něco se mu nepovede, je frustrované..). Neví, jak z těch nepříjemných pocitů ven. A právě kojení je ten přirozený způsob, jak se s tím dokážou vypořádat. Až budou připraveny, postupně se naučí vypořádat se s různými situacemi i jinak. A aby to v budoucnu zvládly, můžeme jim teď pomoct kojením. Protože tím se dítě učí, že s problémy mu pomůže vždy člověk, ne neživá věc. A že jeho potřeby budou vyslyšeny, že jsou důležité. Vždyť kolikrát kolem sebe slyšíme "Nebreč, pojď, já ti dám čokoládu a bude to zas dobrý" nebo prostě sáhneme po dudlíku. Nebo se snažíme dítě utěšit jinak, i když nám dává najevo, že potřebuje zrovna prso, prostě proto, že se bojíme, co na to kdo řekne a nechceme zanedbat "správnou" výchovu, abychom nevytvářely negativní vzorce chování do budoucna. Tyhle obavy můžete zahodit. 💪

Děti se můžou chtít kojit i třeba kvůli bolesti (spadnou, rostou jim zoubky, při očkování..) a kojení reálně tiší bolest a uklidňuje, zmírňuje stres.🤕

Kojení u starších dětí je stále skvělým pomocníkem při uspávání (není na tom nic nezdravého, ale o spánku více jindy) a nebo při nemoci, kdy dětem pomáhá se s nemocí popasovat. Často se taky stává, že dítě při nemoci nemá chuť k jídlu, ale na prsu chce být často. A díky kojení má energetický příjem i tekutiny. 😴

Taky není pravdou, že kojené dítě nemůžete nechat čas od času pohlídat a mít taky svůj prostor. Jde to. Partner/babička nebo jiná hlídající osoba může pomoct dítěti usnout jiným způsobem než kojením a není potřeba kvůli tomu hned celé kojení zahazovat.

A jedna z dalších věcí, v čem kojení starších dětí pomáhá, je ta, že nám oběma poskytuje spoustu fyzického kontaktu. I tihle malí objevitelé si tak díky kojení udělají čas na tulení s mámou, ikdyž jinak lítají jak neřízené střely a je problém je vůbec potulit.👩‍👦

Často ženy váhají, jak s kojením po prvním roce naložit dál. Jsou často znejistěny tím, jak to mají kamarádky, tím, co jim radí autority, tím, co si přečetly na sociálních sítích, v knihách. Často jsou rady a doporučení v rozporu s tím, co cítí ony. Vždy je dobré své obavy komunikovat (s partnerem, s laktační poradkyní.. s někým, kdo mě nebude hodnotit a poučovat nebo zastrašovat). Otevřou se cesty a Vy si pak budete jistější, která je ta správná pro Vás a Vaše dítě.❣️